Takže mnozí z nás ještě nevím, kdo skutečně pořádně jsou, a tak ani neví, jak jejich "autentické já" vypadá, jak se chová, jak reaguje. Chceme být autentičtí lidé, ale nevíme, kterým obličejem bychom se měli představit světu. Nevíme, jaké aspekty naší osobnosti skutečně představují to, kým jsme.
Vzpomeňte si, když jste byli ještě děti. Báli jste se chodit nakupovat, když vám rodiče dali do ruky peníze a řekli vám: "skoč koupit chleba máslo a pár rohlíků!"? Možná jste se styděli, báli se lidem dívat do očí, cítili jste, že se vám vysmějí, atd, atd.
Takovéto dětské strachy s vámi jdou do dospělosti a mohou se rozšířit i do dalších oblastí vašeho života, protože kamkoli vejdete, jste to vy a nikdo jiný. Jen si sebou nesete všechny zkušenosti a zážitky. Kolikrát se domníváme, že víme, kým doopravdy jsme a žijeme v představách, možná nešťastní, možná nenaplnění, možná se stále se objevujícími se potížemi.
Od každého dnes se očekává, že se bude určitým způsobem oblékat, určitým způsobem chovat, určitým způsobem se vyjadřovat, atd. Pravdou je, že ani nevíme, kdo skutečně jsme. Naše extrémní sebevědomí a zmatek ohledně vlastní identity může být vskutku až paralyzující. Netroufnete si vystoupit na pódiu, nechcete chodit v plavkách, neoslovíte dívku, stydíme se vést meetingy, atd, atd.
A co se vám děje v hlavě? Celou dobu obdivujete lidi, kteří sami sebe předvádějí s lehkostí, s klidem a důvěrou, a víte, že chcete být jedním z nich, že chcete být jako oni. A tak je napodobujete. Alespoň v dětství to tak všichni máme, když vyrůstáme. A to už vůbec nemá nic společného s tím, že jste sami sebou.
Příběh Jordana Bacha
Jak říká Jordan Bach, který si něco podobného sám zažil. Dnes sebejistě může říci, že se stal mužem, kterým chtěl být. Je člověk, který je klidný, a důvěřivý a podívá se zpříma lidem do očí. Pravidelně se objevuje v americké národní televizi, a mluví k tisícům lidí každý týden. Za ta léta se naučil dvě důležité lekce o tom, jak to je s tím "být sám sebou."
1) Autenticita (být sám sebou) je proces ne cílová stanice
Zjistit kým doopravdy skutečně jste, může trvat celý život.
"Tou nejvíce autentickou věcí, kterou kdy můžete udělat jej žít v lásce."
Láska je přeci ten nejpřirozenější stav těla i mysli, fyzicky i spirituálně k ní má člověk od přírody nejblíže. Milujeme a děláme rozhodnutí právě z místa uvnitř nás, kde sídlí láska, z našeho srdce. A tím právě prožíváme přirozené spojení s matkou přírodou.
A co se děje v momentě, když začnete dělat rozhodnutí na popud tohoto přirozeného spojení, založeném na pocitu: "Co se mi teď a tady zdá více přirozené?" Přesně toto má tu sílu a moc toho, že jste autentičtí, že jste sami sebou.
2) Sebeodpuštění jej podstatnou esencí autenticity
A když už uděláte nějakou tu blbost, možná si řeknete: "To jsem udělal/a pěknou blbost, proč jsem to vlastně dělal/a?" Další velkou autentickou věcí, je to, že dokážete odpustit sami sobě, že si dokážete sami sobě říct, že je vlastně všechno ok, že jste teď právě nebyli zrovna sami sebou. Být sám sebou je stále nekončící proces.
Na konci dne, pokud jste udělali skvělá rozhodnutí, autentické rozhodnutí, a nebo naopak neudělali, mějte se rádi a odpusťte sami sobě. Odevzdejte se tomu všemu okolo vás. Sami věci neuděláte.
Buďte autentičtí, dělejte věci tak, aby byla v souznění s vámi samotnými. V pochybách se sebe upřímně ptejte "Co se mi teď a tady z mého srdce přijde více přirozené?" a hledejte to rozhodnutí, které bude vaše rozhodnutí a ne rozhodnutí druhých.
Být "sám sebou" je málo k tomu, abyste poznali kým v hloubi svého srdce skutečně jste.
0 komentářů:
Okomentovat