Proč ignorujeme jasné věci? 4 fáze k (r)evoluci.

Sdílej na Google+

Jak jste trpěliví s lidmi, kteří nejsou ochotni si přiznat to, co stojí a leží zřejmě a jasně před jejich očima? Je to dobrovolná hra mysli lidí, kteří ji hrají sami se sebou. Sami si ospravedlní své domněnky toho, co chtějí. Toto se masivně zhoršuje nástroji sociálního inženýrství, z nichž mnohé vytvářejí v samotné mysli lidí prázdné touhy, které si lidé následně neústupně  hájí. 

Ale to není omluva pro nedostatek jednoduchého vědomého uznání jasných věcí. Upřímně řečeno, to absolutně nedává vůbec žádný smysl, že? Nemůžeme nicméně vinit tyto "manipulátory společnosti" okolo nás za všechno špatné. Nakonec my všichni máme svobodnou volbu. My všichni se sami přeci rozhodujeme, ne? Jasně vidíme, co je přímo před naším nosem, bez ohledu na to, jak dobře to systém sociálního inženýrství prodává nebo maskuje. Je to naše lidská odpovědnost - zřít a vnímat v souvislostech. Že by se lidé sami od sebe vzdali tohoto vrozeného práva a této schopnosti? To totálně uniká logice!


Vše všichni víme a nic s tím neděláme, proč?

Vlastně je to mnohem víc než zřejmé, komukoli. Tato slova jste slyšeli již tisíckrát a ani to s vámi nehne. Zbytečné války za cenu milionů nevinných životů, toxické jídlo, vzduch a voda, vydrancované přírodní zdroje, manipulace ekonomiky elitářskými bankéři, kteří nonšalantně půjčují peníze s podmínkami ve vašem "zájmu", tak, že se stanete jejich loutkou; mrhání vším, co nám přijde pod ruku, i lidskými životy. Virtuální osoby (korporace) stojící nad člověkem - nad jednotlivcem, zdravotní systém je postavený na nemoci místo na zdraví, média infikují děti i dospělé hodnotami a standardy, které jsou od reálného obrazu člověka a přirozeného prostředí Země na hony vzdálené a dělají to dál a dál, lebedíme si v systému domněnky, že zítra bude lépe než včera, že zítra budeme mít více než včera. ... Možná si zanadáváte, postěžujete a přikývnete, že to je pravda, toť vše. Blažená nevědomost? Ne, vaše tupost.

Svět se stal tak velký, že mu nikdo už nerozumí, nikdo neví, jak tento organizmus funguje.  A ti, co něco "řeší" ve jménu států, společenství a korporací, zkouší, co bude fungovat pro ně. Proč není lidem jasně zřejmé, že je právě dnes něco vážně špatně a jasně nepřemýšlejí nad tím, jak věci doopravdy jsou? Jak to je? Myslí si snad každý, že se to snad samo vyřeší? Že to vyřeší ti samí lidé, šílení lehce zkorumpovatelní psychopati (Ryba smrdí od hlavy)? Tuposti kraluje blažené odevzdání se.

To je to, co od nich uslyšíte: "Dejte tomu čas, jen procházíme malou krizí. Všechno vyjde ..." tlachy, tlachy. Proč? Protože to je to, čemu chtějí věřit, to co jim funguje již staletí. A postavený systém čeká s otevřenou náručí, aby posílil toto šílenství. A proč vlastně ne, ten systém jsme postavili my sami. Co se vám odehrává v hlavě je jednoznačně stejné pro všechny: "Kruci, pokud miliony dalších lidí to cítí stejně, cítí to samé co já, nemůžu být v pořádku." Upřímně řečeno, to absolutně nedává vůbec žádný smysl, že? Ale tohle si přehráváte vy, tuhle nesmyslnou smyčku v sobě máte vy díky blažené odevzdanosti a tuposti vůči realitě!


Máte strach, ano strach z vyvozování závěrů 

Fáze I.

První fáze prozření. To je docela to podstatné, proč tomu tak je. Přijetí zdánlivé bezpečnosti ("ono to dobře dopadne a oni to spraví" - KDO?). Pokud se však jeden z těchto nástrojů kontroly vyjasní jedinému člověku a ten jej prozře, pochopí o co doopravdy jde, pak hrozí to, že se celý jeho svět obrátí vzhůru nohama.  Prozře. Lidé prozřou.

Fáze II.

Když se dva nebo více těchto nástrojů kontroly začnou vyjasňovat, stává se poté nepohodlí velmi intenzivní. To je přesně ta fáze, když se rozhodujete. To je přesně ten moment, kdy ve vás bují něco nového, čemu zprvu vůbec nechcete věřit, co je zprvu absolutně nemožné a tolik cizí, lež... vylézá to na povrch. Máte pouze dvě možnosti. Buď budete pokračovat v tomto směru probuzené čisté myšlenky prozření a pochopení nebo se jí vyhnete a vrátíte se zpět k blažené odevzdanosti a tuposti. Je to všechno o pohodlí. A to je věc, která je klamná - Pohodlí.

Fáze III.

Další fází je vzdor. Vzdor tomu, čemu jste prozřeli. Dospívající vzdorují rodičům, protože pochopili vlastní cestu. Vzdor je boj, vnitřní boj s tím, co je venku, co na nás útočí. Pouze vzdor je krokem ven, krokem ke změně a transformaci. Samotný vzdor nicméně nestačí, tam skončili všechny revoluce a nikdy neuspěli.

Fáze IV.

Proč se žádná z revolucí nezdařila? Proč se žádná revoluce ideologie v konečném důsledku nezrodila a nepřetvořila se v nový věk, který vydržel? Proč selhala Římská říše, Sumerové, Velký Egypt, Mayská říše, Perská říše nebo říše Alexandra velikého a potažmo Třetí říše Hitlera? Protože vždy vycházela ze stejného systému. Všechny dosavadní revoluce, kromě jediné byly voláním zvenku, byli revolucí síly, moci, systému vnějších hodnot, ze kterého vzešli; byli pouze reakcí, vředem, nemocí toho, co doposavad nefungovalo, bylo slabé, nemocné.

Jediná revoluce, která stále trvá a je stále stejná, je: revoluce ideologie náboženství. Revoluce zevnitř ven.  Po desetitisíce let náboženství evoluje a roste v globálním měřítku.Proč? Protože ignoruje systém, který je okolo. Ignorace systému vede vždy k jeho zániku. Proměníte-li vzdor v ignoraci systému díky prozření, vyhráli jste. Jediné řešení je nepoužívat systém jako samotný.

Revoluce, která přijde je revoluce zevnitř ven, revoluce poháněná ignorací stávajícího systému. Jiná cesta ven nevede!



"Jestliže problém nelze řešit v rámci systému, nejedná se již o problém, ale o systémovou vadu a celý systém se již hroutí." (Francis Fukuyama: Konec dějin)


Tajemství korporotokracie, tedy tupé ignorace jednotlivce

Mít někoho pod kontrolou se korporatokracie snaží již stovky let. To je důvod, proč vzdělávací systém byl a je po 400 let jejich primárním cílem. Kultivovat lidstvo od dětství, aby nemyslelo analyticky, ale jednoduše opakovalo to, co je v připravených osnovách. Pěstovat tupé ovce.


Z kontroly znalostí jsme se přesunuly do éry kontroly informací a následně do éry kontroly volby. 

Korporace dokázali postavit svět, kde jednotlivec jej tupý a ignoruje potřeby kolektivu, kde jednotlivec je tupý a nezná pravou hodnotu volby, kde jednotlivec je tupý a trpí bez toho, aby to i věděl. Proč je více jak 70% lidí jen tady v ČR je na antidepresivech?


"Od roku 2000 stoupla spotřeba antidepresiv 5x. V roce 2012 bylo na předpis vydáno už 178 miliónů dávek antidepresiv." (Zdroj: Reflex)


Ze všeho nejvíce nezpochybňují autoritu. Vidíme to v zpravodajství a jak na toto lidé reagují, nebo bych měl říct nereagují. Jste tupí, přiznejte si to. Je pohodlné si jen zanadávat, pokud máte nadbytek jídla, sucho v příbytku, dostatek sexuálního uspokojení. Je tak pohodlné v této tuposti setrvávat a umírat. Chcete zůstat slepě spokojenými ovcemi?


Vaše cena zbabělosti 

Stojí vás to, a vaše děti, život. Můžeme se sami zodpovídat za takovou zbabělost. Každý z nás. Dokud  se tomu nepostavíme. A to je primárně individuální volba, ne volba skupiny. Každý z nás musí toto zodpovědět. A jakmile začneme vyvozovat závěry, překonáme strach, budeme jednat. To je jediná racionální reakce.  To je revoluce jedince.

Řekněte ostatním, že nebude existovat žádný zítřek, protože nemusí být, pokud nic neuděláme. Máme přijmout vhodná opatření ve svém vlastním životě jako první a připravit naše milované na to, co může mít okamžitý důsledek toho, co jsme si uvědomili. Buď se tomu vyhneme nebo se v tom utopíme. Neexistuje jiná volba!


Probuzení? Ne, ještě ne

Měníme naše stravovací a nákupní zvyklosti, přehodnocujeme naše živobytí, osobní přínosy a životní podmínky. Celou tu dobu inteligentně, ale vášnivě sdílíme to, co jsme zjistili, aby to byla pravda, a jaké by to mělo mít možné důsledky. Tomu se říká probouzí. A toto není pohodlné, toto není jednoduché, toto bolí. 

Je to hodně tvrdá práce, a bere hodně odvahy. Ale ve skutečnosti jednáme pouze odpovědným způsobem, když budeme dělat prostě to, co je správné. Pokud to není velký problém - není-li naší prioritou jak se zdá - vydáváme se druhou cestou a udržujeme staré vzorce chování a držení majetku, které nazýváte slepě "pohodlím domova".  Ne, je to nevědomá tupost, ne pohodlí, A ne, není to domov, je to klec.

Jak může být něco tak zavádějící?



"Říká se, že říje je jen hrob, kdy jste na konci vykopnuti." 


Probuzení je volba. 

Nikdo nám nemůže vzít naše právo si vybrat a zvolit cestu, jen my sami. Můžeme zůstat v soukolí okolností nebo můžeme jít vlastní cestou. Můžeme být věrní pravdě kdykoliv si to zvolíme nebo můžeme jít spolu s klamem a zakrývat si oči kamkoli vkročíme a prostě si myslet, že je to cesta sebezáchovy. "Kryjte si zadek" jak se říká. Je to šílený až do morku kostí. Ironií je, že to je největší lež ze všech, kterou zakrýváme vše okolo nás.


"Co se děje jednomu stane se všem." 



Pokud dovolíme, aby člověk vzkvétal, bude brzy potřeba celé lidstvo vést rukama, ne myslí, těch, kteří mají největší užitek ne pro jednotlivce, kteří mají užitek pro lidstvo jako celek. Žijeme v takovém světě.

Musíme čelit a reagovat. To je jediná vědomá volba. Ne v hněvu nebo ve strachu, s plným vědomím a ohromující láskou k pravdě a k našim bližním. Je to jediná volba.



"Udělejte rozhodnutí - jednejte - moudře."



My všichni trpíme našimi činy a tupou ignorací, změňme to, teď a tady!


Anonymous

Anonymous
Nemám jméno (@anonymous) a jsme Ty, jsme všichni bez vyjímky, Jsme anonymous a nejsme nikým. Nevyznáváme, nepřijímáme, neakceptujeme. My jsme všechno a nejsme nic. Jsme voláním prázdna a jsme voláním všech hlasů. Ty  naslouchej jen sobě, ne nám, ani nikomu jinému. Ty jseš anonymous!
Sdílej na Google+

eMozek.cz - Objevte svůj pravý potenciál!

    Komentář na Bloggeru
    Komentář na Facebooku

0 komentářů:

Okomentovat