Platón byl studentem a obhájcem Sokrata. Díky Platónovi máme významný zdroj informací právě o Sokratovi. Platón založil první vzdělávací instituci svého druhu tzv. - Akademii. I známý Aristoteles byl studentem této akademie. A co má tedy Platón společného s Neo, Trinity a Matrixem?
Platón (Řecky:.. Πλάτων, 427. - 347 př. nl) byl řecký filozof z Atén a je považován za jednoho z nejvlivnějších lidí v historii západní civilizace. Jeho nejznámější dílo je "Republika" - kniha, ve které psal o utopickém obrazu ideální společnosti, která by v ideálním případě fungovala pod vedením filozofů. Platón nám zanechal trvalou stopu pro rozvoj mnoha filozofů politiků a mudrců, kteří přišli po něm. Právě on je jeden z nejvlivnějších postav v průběhu vývoje moderní západní společnosti.
Co je Platónova alegorie jeskyně?
Platón kdysi prokázal své znalosti a svou moudrost v jeho tzv. Alegorii jeskyně. Tu naleznete v sedmé knize dialogu právě v dílu "Republika". Tato alegorie je docela živý příběh a slouží jako důležité obrazenství i pro dnešní dobu.
Zde je Platónova Alegorie jeskyně v grafickém znázornění:
Platón nás v této alegorii vybízí, abychom si představit jeskyni. V jeskyni jsou lidí, kteří jsou svázáni řetězy a koukají pouze na vnitřní stěnu jeskyně. Vzhledem k řetězům nemohou vidět nikoho kromě sebe ani nemohou vidět konec jeskyně, která je přímo za jejich zády. Jediným zdrojem světla v jeskyni je oheň. Mezi těmito lidmi v řetězech a ohněm je kryt, za nimiž stojí další lidé, kteří mají na práci jediné: chodí dokola. Prochází se dokola a nesou sochy lidí a zvířat z kamene a dřeva, atd.
Co by nastalo v případě, kdyby se takový člověk, který se vyprostil ze spárů řetězů a dostal se úplně ven z jeskyně, se snažil vysvětlit těm zbylým připoutaným, co se ve skutečnosti děje, tedy to, co je skutečnou pravdou a realitou?
Lidé, kteří jsou svázaní v řetězech pozorují prázdnou zeď před sebou. Tito lidé vidí jediné, protože oheň háže stíny jich samotných a i toho, co se děje za nimi. Někteří lidé za krytem mezi sebou mluví, zatímco jiní mlčí. Hlasy vytvářejí v jeskyni echo, zatímco stíny na tyčích tančí na zdi, což vyvolává v sedících lidech v řetězech dojem, jakoby stíny reálně mezi sebou mluvily. Vzhledem k tomu, že lidé v řetězech nemají nic jiného na práci s výjimkou toho, že mluví o stínech a pokouší se odhadnout, který ze stínů minulosti musí příští a v jakém pořadí. Ti, které jsou nejlepší na hádání jsou vyznamenáni a získají větší ohlas než ostatní.
Jaký je význam Alegorie jeskyně Platóna?
Platón nás srovnává s těmi, kteří jsou připoutáni ke stěně jeskyně. Poukazuje na to, že věříme a myslíme si, že vidíme realitu tím, že sleduje stíny na zdi. Platón říká, že bychom měli zvážit možnost uvolnit jednoho z lidí v řetězech, dovolit mu vstát a dovolit mu otočit se čelem světlu od východu z jeskyně.
Život ve tmě bez slunce by takovému "uvolněnému člověku z řetězů" způsobil velkou bolest v očích. Žádný takový člověka by neměl jasnou vizi toho okolního světa, bylo by to nemožné. Jestliže by si takový člověk zvykal na světlo a uviděl by, co se skutečně děje za krytem v jeskyni, okamžitě by došlo k odhalení klamu. Osvícení.
Platónovo podobenství o jeskyni slouží svému účelu i dnes; reprezentuje život jedince. Život učení se a získávání znalostí pomocí našich smyslů a způsoby, jak vše zachycujeme, nutkavostí s tělem a všechny věci materiální.
Vystoupení z jeskyně znamená, že duše stoupá do světa idejí. Toho je dosaženo tím, že se učí rozumem a vyjasněním iluzí myslí. Na konci této alegorie vyvstává jediná podstatná otázka:
Co by se stalo tomu, kdo se dostal ven z jeskyně a pozoroval Slunce?
Takovéto odhalení pravdy a reality by se pro ostatní dle Platóna zdálo nemožné a ostatní by takovéto "osvícení" považovali za bláznovství. Dokonce i kdyby se pokusil takový "osvícený" člověk učinit pokus uvolnit ostatní lidi z řetězů a vyvést je ven z jeskyně, vedlo by to pouze k zániku "osvíceného člověka".
Platón používal tuto metaforu, aby se zmínil o osudu svého mentora Sokrata, který byl obviněn a popraven Athéňany.
Nyní se pojďme přiblížit toto téma z jiného úhlu pohledu - z pohledu 21. století.
Je Platónova alegorie jeskyně stále aktuální v naší době?
Ano, samozřejmě, že ano. "Co bylo zase bude, co bylo uděláno bude opět provedeno; není nic nového pod sluncem."- Solomon
Otázku, kterou byste si měli položit je, zda jste ten člověk v řetězech, nebo ten, kdo "vidí" věci takové, jaké skutečně jsou. Nebo dokonce i když jste připoutáni ke zdi před vámi řetězy a libujete si v nádherných stínech po celou dobu života - měli byste to vědět, že?
Zde je ještě jiná otázka - chtěli byste to změnit? Chtěli byste mít odvahu udělat odvážný krok, abyste vyšli ze své komfortní zóny pohodlí?
Pro statečné a odvážné je vždy cesta ven z jeskyně. Není to tak jednoduché, jako když si Neo v Matrixu vzal pouze červenou pilulku, bohužel. Je to náročný proces změn a sebezdokonalování pro každého jednotlivce.
Prostřednictvím hodin strávených hledáním, učením, ověřováním a uvedením nově nabyté znalosti do praxe.
Všechny znalosti jsou k ničemu, pokud to není používán pro trvalou a cílevědomé praxi.
- Prvním krokem je sebehodnocení a sebereflexe. Vidět a přijímat všechny poruchy a problémy něčího charakteru.
- Druhým krokem je odloučení a vytrvalost. Odloučení a vytrvalost zdržet se víry v hmotné věci je druhý krok. Možná k zamyšlení je, že bychom si měli více cenit našich vztahů, než hmotných věcí. A samotné věci? Všechny věci by měli sloužit nám, ne mi jim, v opačném případě jsme otroky sami sebe. Nezapomínejte: Ne vše, co se třpytí, je zlato...
- Třetí krokem je pokorná a laskavá perspektiva vůči všem živým tvorům a událostem. Šlechetnost se jeví jako důsledek.
- Čtvrtým krokem je milovat každý okamžik existence a vše, co dělá ten okamžik jedinečný.
- Pátý krok - nechám to na vás, abyste jej našli sami ...
0 komentářů:
Okomentovat