Jak asi Tonyho Robbinse neznáte
Jeho nová kniha MONEY Master the Game: 7 Simple Steps to Financial Freedom (volný překlad názvu knihy - PENÍZE Ovládněte tuto hru: 7 jednoduchých kroků k finanční svobodě) vám dá jasný návod na vaši finanční svobodu a lepší finanční život.
Bohatství a úspěch je o životní rovnováze
Není nic horšího, než bohatý člověk, který se chronicky zlobí nebo je nešťastný nebo se cítí být stále sám. Nebo naopak šťastný člověk, který finančně strádá. Za tím nehledejme nic jiného, než velmi nevyvážený život. A ani v jednom případě není možno mluvit o úspěchu a o bohatství.Bez vděčnosti a uznání toho, co již máme, nikdy nepoznáme pravé naplnění života. Ale jak si pěstovat onu rovnováhu v životě? Jaký to má smysl ve vztahu k "úspěchu", pokud váš život není v rovnováze?
Dle Tonyho Robbinse dělají lidé tři klíčová rozhodnutí, které určují kvalitu jejich života:
- Rozhodnutí 1: Pečlivě si rozmyslete, na co se zaměříte.
- Rozhodnutí 2: Zjistěte, co to všechno znamená?
- Rozhodnutí 3: Co budete dělat?
Děláme-li tato rozhodnutí nevědomě, skončíme dle Tonyho jako většina lidí: "Nebudeme ve formě fyzicky, budeme vyčerpaní citově a často právě i finančně". Ale pokud tato rozhodnutí začneme dělat vědomě, můžeme doslova změnit běh našeho života ještě dnes.
Rozhodnutí 1: Pečlivě si rozmysleme, na co se zaměříme.
V každém okamžiku miliony věcí soutěží o naši pozornost. Můžeme se zaměřit na věci, které se dějí tady a teď nebo na to, co chceme vytvořit v budoucnosti. Nebo se můžete soustředit na minulost. Vždy máme možnost volby.
Kudy jde vaše zaměření, tudy jde i energie.
Na co se soustředíme a vzory jak to děláme, utváří náš celý život. Na jaké oblasti života máme tendenci se soustředit víc: Na to, co máme nebo co nám chybí?
Zajisté si myslíte, že se soustředíte na obojí. Omyl. Trochu se zamyslete a začněte zkoumat vaše návyky myšlenek. Jaké máte tendence v přemýšlení a nad čím trávíte přemýšlením většinu času?
Spíše než abychom se soustředili na to, co nemáme, a záviděli těm, kteří jsou na tom finančně, zdravotně nebo sociálně lépe než my, možná bychom měli uznat, že musíme být vděční za to, co máme. Kolikrát to nemá nic společného s penězi. Můžeme být vděční za naše zdraví, rodinu, přátele, příležitosti a naší mysl.
Jak Tony říká: "Rozvojem návyku vděčnosti toho, co máme, můžeme vytvořit novou úroveň emocionální pohody a bohatství. Skutečná otázka ale je: Dáváme si čas, abychom cítili hlubokou vděčnost s naší myslí, tělem, srdcem a duší? To je to místo, kde lze najít radost, štěstí a naplnění."
Vezměme v potaz i druhý vzorec našeho zaměření, který ovlivňuje kvalitu vašeho života: Myslíte si, že máte tendenci více se zaměřit na to, co můžete ovládat, nebo to, co nemůžete?
Pokud se budeme soustředit na to, co nemůžeme ovládat, budeme mít v životě více stresu.
Můžeme ovlivnit mnoho aspektů našeho života a obvykle je nemůže kontrolovat. V momentě, když si osvojíme tento vzorec zaměření se, náš mozek musí provést další rozhodnutí:
Rozhodnutí 2: Zjistěme, co to všechno znamená?
Konec konců co si myslíme o našem životě nemá nic společného s životními událostmi nebo s naší finanční situací nebo s tím, co se s námi (ne)stalo. Kvalita našeho života je řízena smyslem a významem, který těmto věcem dáme.
Většinu času v životě si nemůžeme být vědomi vlivu našeho podvědomí na přiřazování smyslu a významu života daným událostem:
- Když se nám něco stane, co naruší náš život (dopravní nehoda, zdravotní problém, ztráta zaměstnání), máte tendenci si myslet, že to je konec nebo začátek?
- Pokud vás někdo konfrontuje, znamená to pro vás, že vás daný člověk uráží, koučuje nebo o vás opravdu pečuje?
- Má zničující problém pro vás význam toho, že vás Vesmír/Bůh trestá, nebo vás vyzývá? Nebo je možné, že tento problém je darem z hůry?
Náš život bude mít jakýmkoli smysl a význam, který mu dáme. S každým významem a smyslem přichází jedinečný pocit nebo emoce a kvalita našeho života vyžaduje právě to, kde žijeme emocionálně.
Tony se vždycky ptá v průběhu jeho seminářů účastníků: "Kolik z vás znáte někoho, kdo je na antidepresivech a stále v depresi?" Obvykle 85 až 90 procent z dotazovaných zvedne ruku. Jak je to možné? Po těchto lécích by se lidé měli cítit přeci lépe. Bohužel je pravda, že antidepresiva mají na sobě štítek s varováním, že vedlejším efektem mohou být sebevražedné myšlenky.
Bez ohledu na to, kolik léků člověk bere a pokud se neustále zaměřuje na to, co nemůže kontrolovat ve svém životě a převážně na to, co mu chybí, nebude mít nikdy daleko k zoufalství. A pokud k tomu ještě přidá myšlenky jako "život nestojí za to žít," tak to je přesně ten zoufalý negativní emocionální koktejl, ze kterého ho žádná antidepresiva nikdy trvale nedostanou. Ale pokud takovýto člověk je schopný dospět k novým významům a k novému smyslu v životě, k novému důvodu, proč žít nebo k přesvědčení, že to všechno mělo takto být, pak bude silnější než cokoli, co se mu kdy stalo.
Pokud posuneme naše obvyklá zaměření se a dáme jiný význam a smysl našemu zaměření, neexistuje žádná hranice toho, co se může s naším životem stát. Změna zaměření a posun v tom smyslu může doslova změnit naší biochemii v minutách.
Takže převezměme kontrolu a vždy si pamatujme:
Význam a smysl = emoce = život
Volme vše vědomě a moudře. Hledejme posilující smysl a význam v každé situaci a bohatství v jeho nejhlubším slova smyslu bude naše.
Poté, co dáme něčemu smysl a význam v naší mysli, vytvoří to v nás emoce. Přesně tato emoce nás dovede do stavu, abychom udělali naše třetí rozhodnutí:
Rozhodnutí 3: Co budeme dělat?
Akce, ke které se odhodláme, je silně utvářena naším emocionálním stavem, ve kterém se právě nacházíme. Pokud jsme naštvaní, budeme se chovat úplně jinak, než když máme pocit hravosti nebo když jsme něčím pobouření.
Pokud chceme formovat vědomě naše činy, je nejrychlejším způsobem to, že změníme na co se soustředíme a že posuneme význam dané věci nebo situace tak, aby byl pro nás o něco více posilující a povzbuzující.
Dva lidé, kteří se zlobí se budou chovat každý jinak: Jeden se stáhne a druhý se prosadí.
Někteří lidé vyjadřují svůj hněv tiše, jiní to dají najevo hlasitě nebo dokonce násilně. A přesto jsou i tací, co hněv v sobě potlačí jen kvůli tomu, aby si našli pasivně agresivní příležitost k opětovnému získání navrch nebo dokonce aby se druhým i pomstili.
Odkud tyto vzory pocházejí? Lidé mají tendenci modelovat si jejich chování na těch, které respektují, jejichž přítomnost si užívají a které mají rádi.
Lidé, kteří nás frustrují nebo kteří nás naštvali? Často odmítáme jejich přístupy.
Přesto můžeme sebe až příliš častokrát přistihnout u toho, že sklouzáváme znovu a znovu zpět ke vzorům, ve kterých jsme ve svém mládí byli sami nespokojení.
Je to pro nás velmi užitečné, abychom jsme se stali vědomi svých vlastních vzorů právě, když jsme frustrovaní, rozzlobení nebo smutní nebo se cítíme osaměle. Nemůžeme změnit naše vzory, dokud o nich nevíme.
Teď, když jsme si vědomi síly těchto tří rozhodnutí, začněme konečně hledat vzory, které nám ukážou zažít to, co od života chceme. Slibuji vám, že ti, kteří mají vášnivé vztahy, mají úplně odlišné zaměření a dospějí k naprosto odlišným významům asmyslu výzev ve vztazích, než lidé, kteří se neustále hašteří nebo bojují.
Není to žádná věda. Pokud jsme si vědomi rozdílů v tom, jak lidé přistupují k těmto tří rozhodnutím, budeme mít cestu, která nám pomůže vytvořit trvalé pozitivní změny v jakékoliv oblasti našeho života.
Pro zopakování a shrnutí:
Rozhodněte se pečlivě, na co se zaměříte. Zjistěte, co to všechno pro vás skutečně znamená a co s tím přesně uděláte.
Jaromír Průša
Mé jméno je Jaromír Průša (@nacesteskoucem) a zabývám se profesně výkonnostním koučováním, lektorováním a profesionálním networkingem. Specializuje se zejména na exekutivní coaching, facilitaci workshopů a na profesionální business networking a též na blogování a psaní článků. Více se o něm dozvíte na www.jaromirprusa.com.
0 komentářů:
Okomentovat